[ tisk ]

Home : Aktuality : IT jako záloha na jistotu

IT jako záloha na jistotu

Rezervní komín by neměl chybět ani v současných moderních v bytech

Komár s duší velblouda

Byt je pro většinu obyvatel spojován automaticky s pojmem domov. Tady má svoji rodinu, sem se vrací ze zaměstnání, tráví zde velkou část svého volného času. Staří lidé v něm dokonce prožívají převážnou část dne. Proto je tepelná pohoda v obydlí jedním ze základních předpokladů jak prožívat život v klidném prostředí.

V současné době je v České republice 85 %vytápěno bytů ústředním topením, z toho téměř 80 % je vytápěno energií spojenou s vedením, čímž se rozumí dálkové teplo, elektřina nebo plyn. Tyto domácnosti jsou zcela závislé na dodávce energie. Jakýkoli výpadek znamená dramatický zásah do jejich chodu a způsobuje ochromení základních funkcí bydlení, v první řadě nedostatek tepla, ale i možnost uvařit si nebo ohřát vodu. Nežijeme v oblasti hrozivých přírodních katastrof, jakými jsou zemětřesení, sesuvy půdy, tornáda, sněhové bouře, ale příroda i u nás mnohokrát dokázala překvapit svojí nespoutanou silou. Máme už dost případů výpadků energie v důsledku bouří, vichřic, sněhových a mrazových kalamit i záplav způsobených velkou vodou.
Dvě ničivé povodně v letech 1997 a 2002, které postihly značnou část území naší republiky, vyřadily z provozu (mnohde i dlouhodobě) některé kotelny, teplárny a trafostanice. Zaplavily a zničily jejich technické zařízení, elektrorozvody, automatiku a někde i konstrukce budov.
Příčinou problému však nemusejí být pouze přírodní živly. Více případů mají na svědomí technické havárie. Ty nastávají z nejrůznějších důvodů, nejčastěji pod vlivem stáří a technického stavu zařízení, neodborné obsluhy a manipulace, nebo i po použití nesprávné technologie při opravách a revizích. Jde o havárie v elektrárnách a teplárnách, ve výměníkových stanicích, na dálkových vedeních tepla, plynu a na elektrické přenosové soustavě.
V poslední době byla největší havárie v elektrárně Opatovice, která je hlavním dodavatelem tepla pro pardubicko-hradeckou aglomeraci. Bez tepla a teplé vody zůstalo více než sto padesát tisíc obyvatel Hradce Králové, Pardubic a Chrudimi. V prosinci loňského roku znamenala komplikovaná havárie tepelného přivaděče několik dní zimy pro padesát tisíc obyvatel Chomutova a Jirkova.

Spoléhejme hlavně na sebe
Prozatím se u nás nikdy nevyskytla krize v důsledku zhoršení mezinárodní politické situace a přístupu k energetickým zdrojům (plyn, ropa). V různých zemích světa, z nichž získáváme energie, dochází k vzrůstání napětí nebo k válečným konfliktům. Obava z případných teroristických zásahů vůči energetickým centrům nebo vedením je další faktor, který nelze v současné době ani u nás opomenout a zcela vyloučit.
Ze všech vyjmenovaných důvodů a pro svou stoprocentní závislost na centrálních dodávkách energie je mnoho našich domácností potencionálně ohroženo. Bude proto nezbytné hledat možnosti využití alternativních zdrojů, volit optimální koncepci topení.
Zkušenosti minulé, ale i současné ukazují, že jediný způsob, jak v krajní nouzi vyřešit důsledky topné havárie, je možnost zatopit si alespoň v jedné místnosti, moci se zahřát, usušit a uvařit si. To však není možné bez zajištění odvodu spalin z bytu, bez rezervního komínu.
Zřízení rezervního komínu má svoji demokratickou a sociální opodstatněnost. Zajištění základních životních jistot je samozřejmým přáním všeho obyvatelstva. V oblasti zajišťování tepla tato jistota spočívá především v možnosti volby dostupného palivového či energetického zdroje. Jak dokazují výsledky průzkumu veřejného mínění, které proběhlo v sousedním Rakousku, 86 % dotázaných si přeje mít možnost zajistit si potřebné teplo z vlastního zdroje, a to nejen v rodinných domech, ale i v nájemních bytech či v bytech v osobním vlastnictví ve vícebytových domech.
Závažným problémem dneška je vzestup obsahu CO₂ v atmosféře, a tím i zvyšující se nebezpečí vzniku skleníkového efektu. Jedním z nabízených řešení při individuálním vytápění je opustit spalování fosilních paliv a přejít k využívání obnovitelných zdrojů energie. Draze nakupovaný plyn či ropu, produkty neobnovitelných zdrojů, lze lépe a efektivněji zhodnotit při výrobě jiných produktů, než je pouze spalovat pro teplo.
V naší republice, v zemi bohaté na dřevo, trávu nebo slámu, lze vhodně využít energii obsaženou v biomase. Při spalování tohoto paliva navíc nedochází z pohledu biologického koloběhu k přebytku tvorby CO₂, který zatěžuje ovzduší. Disponujeme vyvinutou technikou a technologiemi na spalování biomasy. Výroba, prodej a provoz těchto tepelných spotřebičů představuje výrazný přínos pro národní hospodářství. Biomasu jako surovinu nemusíme dovážet ze zahraničí, nejsme při jejím odběru závislí na zahraničních dodavatelích. Její tuzemská produkce vytváří další pracovní místa jak v oblasti pěstování, tak v oblasti zpracování či distribuce.
Každý stavebník by měl myslet na budoucnost a vybudovat rezervní komín, který může mít využití např. při dodatečné stavbě krbu, vestavbě podkroví a bude samozřejmě i pojistkou pro případ výpadku hlavního zdroje tepla. Pokud však projekt s komínem nepočítá, je to šetření na nepravém místě.
Povinnost napojit byt na komín byla v našich předpisech zakotvena po dlouhá léta. Tato podmínka byla zrušena v období rozvoje výstavby panelových domů, kdy si tehdejší zjednodušené konstrukce s tímto prvkem nedokázaly technicky poradit. Ve stavebních zákonech, technických předpisech a normách jiných zemí je tato povinnost uložena, např. v Rakousku, ve Slovinsku, Francii a v dalších. Vychází z dlouholetých zkušeností a tradic stavební kultury v oblasti střední Evropy.
Není důvodu, proč bychom u nás měli tuto skutečnost brát na lehkou váhu. Zdánlivě jde sice o problém velkosti komára, který by však docela snadno mohl vyrůst ve velblouda. Bylo by proto účelné, aby tvůrci nového stavebního zákona a navazujících předpisů do nich povinné napojení bytů na komín opět vrátili.