Hygiena prostředí při IT
Nejhorší vzduch dýchají někteří Češi v bytech
Řádný odvod spalin nad střechu objektu v souladu s ČSN 73 42 01 je nezbytný pro zajištění zdravého vnitřního prostředí
Elektrárny jsme odsířili, autům nasadili katalyzátory, z domácností odstranili prašné povrchy a vybavili je pračkami vzduchu. Přesto právě doma často dýcháme nejvíc škodlivin.
Děláme to většinou nevědomky, přesto zcela dobrovolně a navíc za vlastní peníze. K takovému počínání vede dobrá víra, že jsme domácnost modernizovali a ekologicky, v souladu s hygienickými normami, vyřešili vytápění a ohřev teplé vody.
Větráním se dítě málem udusilo
Právě hygienici ale mají na věc docela jiný názor. "Prováděli jsme měření v jednom olomouckém bytě," vzpomíná ing. Zuzana Mathauserová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí. "Bylo to na žádost rodičů, kteří si už nevěděli rady s vleklými a stále se zhoršujícími dýchacími obtížemi svého malého synka," vysvětluje.
Lékař už dřív doporučil co nejčastější větrání. I když se v domácnosti jeho pokyn úzkostlivě dodržoval, chlapec na tom byl stále hůř. Hygienici brzy zjistili proč: V bytě dosáhly koncentrace škodlivin 400 násobku přípustné hranice.
Některé předpisy jsou příliš benevolentní
Kouřovod byl přitom vyveden na fasádu přesně podle požadavků příslušných norem. Kámen úrazu je ale podle ing. Mathauserové v tom, že normy, kterých pro tuto oblast platí velmi omezený počet, vlastně skoro žádné požadavky nevznášejí.
"Stačí, aby projektant umístil ústí kouřovodu do příslušné vzdálenosti od okna, a je z obliga," popisuje současný stav hygienička. Nemusí brát ohled ani na převažující vzdušné proudění, ani na to, zda jde o jednu instalaci na rodinném domě, nebo desítky na obvodovém plášti rekonstruovaného paneláku. Právě některé z nich se přitom vývody na fasádách jen hemží.
Ing. Zuzana Mathauserová upozorňuje, že stavební úřad by měl vydat povolení vyvést kouřovod na fasádu jen tam, kde nelze dodržet požadavek odvádět spaliny nad úroveň střechy. "Nějaká záminka se ale vždycky najde," krčí rameny. "Obvykle je to nemožnost provést stavební úpravy související s vybudováním komína. Moderní komínové systémy se už ale bez nich obejdou," dodává.
Ani utěsnění nepomůže
Odkouření pod okny jsou obyvatelé českých měst zvyklí vídat už celá desetiletí. Osvědčené "wavky", které byly jeho průkopníky, se ale od soudobých turbokotlů lišily dvěma základními parametry. Jednak měly sotva třetinový výkon, jednak fungovaly jen v chladných měsících. Kotle pro vytápění i ohřev teplé vody jsou v provozu celoročně.
Ani omezené větrání tam, kde si uživatelé bytů vybavených takovými spotřebiči uvědomí riziko, nepomůže. Příliš těsná okna izolují vlhkost, která podporuje růst plísní. Mohou také zavinit, že se nebezpečně sníží koncentrace spalovaného kyslíku a naroste podíl kysličníků dusíku.
Hygienici navíc vědí, že obytné budovy jsou většinu roku v podtlaku. Teplo se z nich hrne všemi netěsnostmi do chladnějšího vnějšího prostředí a dovnitř stejnou cestou proniká okolní vzduch - samozřejmě i s přítomnými škodlivinami.
Hygienik musí zatím mlčet
A jsou to opět hygienici, kdo paradoxně může nejméně zasahovat do toho, jak si ve svých vlastních domácnostech dobrovolně poškozujeme zdraví. S aktualizací právní úpravy ochrany veřejného zdraví totiž právě byty vypadly z pravomoci orgánů hygienické služby.
Důsledkem je stav, kdy pro domácnosti ani neexistují samostatné hygienické normy. Ty jsou stanoveny jen pro pracovní prostředí a pak pro takzvané pobytové prostory - například kinosály. Citované měření z Olomouce se tak muselo opírat právě o toto ustanovení, které je domácím podmínkám nejbližší.
V ostatních zemích EU je obvyklé, že normy pro byty jsou součástí komplexního legislativního řešení ochrany čistoty ovzduší. Postupně je zapracovávají i některé nové členské státy, například Slovensko nebo Slovinsko. Než se na tuto pozapomenutou cestu vrátí také zákonodárci v ČR, bude zřejmě řešení problému "co dýcháme doma" i dál věcí zdravého rozumu každého jednotlivce.
Zpracoval
Dr. Chaloupecký